Čeští vědci vytvořili technologii k výrobě nanovláken. Svět ale na plné využití jejich potenciálu ještě není připravený. Možná tak stojíme u začátku příběhu, jehož hlavní děj se bude odehrávat až za několik desítek let. Stejně tomu bylo i v případě dalších objevů, které přišly v nevhodnou dobu. Vybrali jsme pro vás 3, jejichž příběhy vás překvapí.
Lak z kapoty doputoval až na dámské nehty
Ačkoliv zmínky o existenci laku na nehty se objevují už 3 000 let před naším letopočtem, na svoji skutečnou slávu si musel ještě dlouhou dobu počkat.
Ve staré Číně k barvení nehtů používali lidé směs včelího vosku, vaječných bílků, želatiny a zeleniny. V Egyptě barva laku pomáhala určovat společenské postavení. Nižší vrstvy si nehty barvily do bledých odstínů. Syté barvy a zejména odstíny červené byly známkou urozenosti a příslušnosti do vyšších kruhů.
Nalakované nehty jsou dnes běžnou záležitostí. Svoje místo ve světě krásy si ale musely nejprve získat.
Tekutý, průmyslově vyrobený lak na nehty byl světu představen v roce 1917 a jeho tvůrci se inspirovali bezbarvým lakem aut. V módních kruzích ale nebyl lak na nehty přijatý dobře. New York Times i Vogue zpochybňovaly vhodnost laků a svět si nezvykl ani v následující dekádě. Až v roce 1932 najdeme komentář v Atlanta Daily World, že dámská móda je rozmarná jako vítr a tolik zatracované laky konečně začaly získávat na oblibě.
Žárovka, která si nezasloužila pozornost
Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, žárovka nás provází už více než 150 let. Jako jeden z mála vynálezů si po celou dobu zachovala přibližně stejný tvar a funkci. Ale její vynález žádné velké ovace neprovázely.
Možná budou jednou nanovlákna používaná stejně běžně jako žárovka.
Ve Výboru Parlamentu Velké Británie sice v roce 1878 uznali, že vynález je to pěkný, ale neshledali žárovku hodnou pozornosti britských vědců. V roce 1879 označil Henry Morton, tehdejší předseda Stevensova technologického institutu, Edisonův vynález za selhání. Ne že by snad nevěřil ve funkčnost žárovky, ale odmítal uvěřit, že by mohla být využitelná pro každou domácnost. Představa toho, že by každá domácnost měla zavedený elektrický proud, byla zkrátka mimo chápání tehdejší společnosti.
Raději si zastavím a okno si otřu
Když v roce 1903 Mary Andersonová přišla s prototypem vynálezu stěrače pro čelní sklo auta, mnoho řidičů na svoji stranu nezískala.
Vylézat z auta a stírat čelní sklo ručně? To už naštěstí díky vynálezu stěrače není nutné.
Řidiči vnímali jako bezpečnější variantu v dešti nebo sněhové vánici zastavit u krajnice a sklo očistit. Až v roce 1920 Cadillac jako první do svých vozů stěrače umístil. Další značky jej záhy následovaly.
Nedoceněnost má společného jmenovatele
Důvody, proč společnost někdy tak přísně odsoudila vznikající novinky k zániku, se liší. Někdy byl na vině nedostatečný technologický vývoj, jako například v případě automobilů. Jindy zase lidé zkrátka nevěřili, že by něco takového mohlo být užitečné nebo zábavné – třeba jízda na bicyklu. Společné jsou ale obavy z neznámého. Stejně tak dnes mnozí reagují na využití nanovlákenných technologií v kosmetice.
Nanovlákenná membrána usnadňuje průchod složkám séra s kyselinou hyaluronovou a výživného krému.
Proto vyvracíme mýty, které o nanovláknech kolují a pevně věříme, že za několik dekád budou lidé žasnout nad dnešní nedůvěrou stejně tak, jako my dnes s úsměvem kroutíme hlavou nad nepřijetím žárovky nebo laku na nehty. Bavilo by vás stírat čelní sklo auta ručně? A jaký vynález dnešní doby považujete za nedoceněný? Napište nám na náš Facebook.
Zanechat komentář